Uvolnění sankcí spojených s nukleárním programem povede k rychlému oživení íránské ekonomiky. Vyplývá to z lednové analýzy skupiny Credendo Group, která opět zpřístupnila pojištění pohledávek do Íránu. Díky tomu nyní do Íránu znovu začíná pojišťovat obchodní transakce i úvěrová pojišťovna KUPEG, součást skupiny Credendo. Diverzifikovaná ekonomika, zavedený automobilový průmysl a obrovské nerostné bohatství činí z Íránu obchodního partnera s velkým potenciálem.


Mezinárodní sankce a jejich zintenzivnění v roce 2012 íránskou ekonomiku tvrdě zasáhly a způsobily hluboký ekonomický pokles. S aktuálním zrušením většiny mezinárodních sankcí se ale v roce 2016 očekává výrazné zlepšení ekonomiky. Předpokládá se zvýšení reálného růstu HDP na 4,3 % a další snižování inflace.


Úroveň politického rizika
Devizové rezervy země se zastavily na úrovni pokrývající 17 měsíců dovozu a vnější a veřejné dluhy, které na konci roku 2014 tvořily 7,3 % a 15,9 % HDP, jsou velmi nízké. Skupina Credendo Group nyní díky aktuálnímu stavu hodnotí úroveň krátkodobého i dlouhodobého politického rizika v zemi stupněm 6. To je sice druhý nejvyšší stupeň rizika, ale vzhledem k očekávanému pozitivnímu vývoji se země přesto znovu otevírá pro komerční úvěrové pojištění.


Hodnocení komerčního rizika
Vládě prezidenta Rúháního se v roce 2015 podařilo snížit inflaci na 14 %, což je mnohem komfortnější úroveň než 41 % v roce 2012 a předpokládá se, že inflace bude v roce 2016 ještě dále klesat. Také dostupnost úvěrů soukromému sektoru je vnímána jako faktor pozitivně ovlivňující hodnocení obchodního rizika země. Avšak Írán má poměrně složité obchodní klima. Právní stát je slabý, úroveň korupce vysoká a směnný kurz je nadhodnocený. V důsledku toho hodnotí Credendo Group komerční riziko stupněm C, který představuje nejvyšší míru rizika.

Dlouhá historie íránské volatilní inflace. V posledních letech se inflaci daří snižovat a v roce 2016 se očekává její další pokles.


graf AT 1

 

Hodnocení rizika v Íránu. Více informací najdete zde.

ATrA n hodnocenA rizika

Odpovědi na otázky o budoucím směřování íránské ekonomiky a širší souvislosti najdete v následující podrobnější analýze. Kompletní zprávu skupiny Credendo Group (v angličtině) najdete zde.

 

Analýza: Uvolnění sankcí je prvním krokem ke zlepšení ekonomiky

Diverzifikovaná ekonomika
Írán má relativně diverzifikovanou ekonomiku. Ačkoli prokazatelně drží čtvrté největší světové zásoby ropy a disponuje obrovským nerostným bohatstvím, jeho závislost na příjmech z ropy mezi zeměmi v regionu Středního východu a severní Afriky klesla na jednu z nejnižších úrovní. V minulých letech se vláda snažila diverzifikovat ekonomiku ještě víc, především kvůli dopadu mezinárodních sankcí, které hluboce ovlivnily íránský energetický sektor. Zrušení sankcí pravděpodobně urychlí produkci ropy a vývoz. Írán by měl být schopen vyrobit 600 000 až 900 000 barelů ropy denně a ve střednědobém horizontu produkci zvýšit až na 4 miliony barelů denně. K dosažení toho cíle je však nutné přilákat zahraniční investory a zásadní význam budou mít také technologie a odborné znalosti. Ze zrušení sankcí budou mít prospěch i další odvětví, především dobře zavedený automobilový průmysl, jehož další rozvoj je závislý na dovozu náhradních dílů.

Přes značné přírodní bohatství se podařilo snížit závislost Íránu na příjmech z ropy na jednu z nejnižších úrovní mezi zeměmi regionu Středního východu a severní Afriky.


graf AT 2

Dopad mezinárodních sankcí na íránskou ekonomiku
V letech 2006 až 2010 ratifikovala OSN čtyři kola sankcí. Reagovala tak na skutečnost, že Írán odmítl zastavit obohacování uranu a spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Sankce zemi v konečném důsledku zcela odřízly od světového finančního systému, což íránskou ekonomikou hluboce otřáslo a uvrhlo ji na dva roky do hluboké deprese. Také saldo běžného účtu, které bylo léta pozitivní, se v roce 2012 snížilo na polovinu a tvořilo 6,6 % HDP.

Teprve v listopadu 2013 země P5 + 1 (Čína, Francie, Rusko, Velká Británie, Spojené státy a Německo), EU a Írán podepsaly dohodu o krátkodobém zmrazení části íránského jaderného programu a ekonomické sankce byly zmírněny v očekávání dlouhodobé dohody. To poskytlo v roce 2014 íránské ekonomice výrazný, ale krátkodobý impuls, díky kterému rostla o 4,3 %. Tento efekt je méně výrazný u běžného účtu platební bilance, protože ceny ropy od poloviny roku 2014 klesly.

Zintenzivnění mezinárodních sankcí v roce 2012 hluboce otřáslo íránskou ekonomikou

graf AT 3

V červnu 2015 souhlasil Írán s výrazným omezením svého nukleárního programu, což vedlo OSN, EU a USA k dohodě na úlevě od některých sankcí. Díky tomu zpomalil hospodářský růst na 0 % v souvislosti s tím, jak byly v očekávání zmírnění sankcí odloženy investice a spotřeba. Se zrušením sankcí se v roce 2016 pravděpodobně zvýší produkce ropy, sníží se náklady obchodních a finančních transakcí a obnoví se přístup zahraničním aktivům. To by mohlo zvýšit reálný růst HDP na 4,3 %. Předpokládá se, že bilance běžného účtu zůstane utlumená, protože ceny ropy budou ve střednědobém horizontu stále relativně nízké.


Dělat „normální“ byznys je v Íránu stále těžké
Vítr z plachet by však íránské ekonomice mohly vzít výzvy, kterým budou čelit podnikatelé pokoušející se v Íránu o „normální“ byznys. Za prvé pokud Írán poruší dohody, všechny sankce mohou být automaticky obnoveny. Za druhé zde stále přetrvávají sankce, které se vztahují na jiné aspekty, jako jsou lidská práva, podpora terorismu a íránský program balistických raket. Americké firmy a zahraniční společnosti s významnou expozicí na americkém trhu budou kvůli zbývajícím sankcím čelit dalším překážkám. Za třetí, Íránské podnikatelské prostředí je dost složité. Země se v žebříčku Světové banky „Doing business 2016“ umístila na 118 místě ze 189 zemí kvůli byrokracii, neprůhlednosti státních institucí a nejistému právnímu prostředí.
Írán se navíc potýká s vysokou mírou korupce a právní stát je slabý. Íránský právní systém je také zastaralý a komplikovaný a tyto faktory bránily přílivu přímých zahraničních investic ještě před zavedením mezinárodních sankcí. S cílem přilákat zahraniční investory by však nyní mohly úřady mít větší motivaci, aby pokračovaly v reformách směřujících ke zlepšení podnikatelského prostředí.

Írán je v pozici čistého zahraničního věřitele
Externí dluh Íránu činí méně než 2 % HDP a tak i náklady dluhové služby jsou velmi nízké, což je částečně dáno tím, že země nemá přístup na zahraniční kapitálové trhy. Zahraniční aktiva bankovního systému činí 50 % DPH. Velká část těchto aktiv je však zmražená a nebude dostupná pro platební účely dokonce ani po uvolnění sankcí. Devizové rezervy Íránu by ke konci roku 204 pohodlně pokryly 17 měsíců dovozu. To je v porovnání s ostatními zeměmi regionu poměrně vysoká úroveň. Nicméně kvůli sankcím byl značný podíl těchto prostředků nedostupný, což vedlo k problémům s některými platbami. Díky zrušení sankcí se však očekává, že Írán tyto nedoplatky vyrovná.

Devizové rezervy Íránu na konci roku 2014

graf AT 4


Stabilní, ale křehká politická rovnováha
Politická stabilita Íránu závisí na rovnováze sil různých elitních skupin – politických, vojenských i náboženských. Tato rovnováha se však ocitá pod rostoucím tlakem vojenské elity s tím, jak se zvyšuje politický i ekonomický vliv Íránské revoluční gardy (Revolution Guards Corps (IRGC). Jedná se o kombinaci vojenské síly a zpravodajské agentury, která vlastní v Íránu obrovský obchodní konglomerát a hraje významnou roli ve jmenování osobností na veřejné posty. Její součástí je také jednotka speciálních sil Quds, která bojuje jménem Íránu mimo zemi a USA ji prohlásily za teroristickou organizaci.
Od roku 2013, kdy prezident Rúhání nastoupil do úřadu, se administrativa snažila snížit finanční vliv korporací spojených s IRGC. Je důležité poznamenat, že sankce vůči subjektům IRGC stále přetrvávají, což může vést k významným rizikům pro obchodní partnery íránských společností.


Krátké shrnutí

Pozitiva:

+ Nízký externí a veřejný dluh

+ Hojnost přírodních zdrojů

+ Vysoká vnější likvidita

+ Relativně diverzifikovaná ekonomika

 

Negativa:

- Závislost veřejných příjmů na exportu

- Složité podnikatelské prostředí

- Stafglace

- Některé přetrvávající mezinárodní sankce


O společnosti KUPEG:

KUPEG, úvěrová pojišťovna, a.s. je součástí Credendo Group, čtvrté největší evropské skupiny úvěrových pojistitelů disponující kapitálem ve výši přesahující 2,3 miliardy EUR. Vedoucí společnost skupiny, belgická pojišťovna Delcredere | Ducroire, získala rating Standard & Poor‘s „AA“. KUPEG je zároveň největší společností na českém trhu, která poskytuje komplexní řešení v oblasti úvěrového a garančního pojištění. V roce 2014 pojistila transakce v celkové hodnotě 196,7 miliard Kč. KUPEG úvěrová pojišťovna a.s. nabízí svým klientům pojištění před riziky nezaplacení pohledávek ze strany domácích i zahraničních odběratelů a poskytuje účinnou podporu obchodu klientům všech velikostí kdekoliv na světě. Jejím cílem jsou pojišťovací služby na míru, přizpůsobené potřebám a specifikům každého klienta. 66 % akcií KUPEG úvěrové pojišťovny, a.s. vlastní belgická pojišťovna Credimundi, která byla v roce 2004 založena belgickou státní úvěrovou pojišťovnou Delcredere | Ducroire. 34 % akcií KUPEG úvěrové pojišťovny, a.s. vlastní Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP). Od roku 2011 má KUPEG pobočku na Slovensku a od ledna 2015 také v Polsku.


Pro další informace kontaktujte:
Lenka Václavíková
KUPEG úvěrová pojišťovna, a.s.
Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4
M +420 702 288 892, T +420 261 097 505, E vaclavikova@kupeg.cz