PRAHA, 7. ČERVNA 2017

Navozování harmonie a rovnováhy uvnitř organismu, ale i zevně, zajišťuje přežití jedince v neustále se měnícím prostředí, že prioritní roli v udržování rovnováhy hraje CNS a srdečně-cévní systém. V současné době je důležitý „stres management“, tj. zvládání fyzických a duševních reakcí na individuálně nepřijatelné napětí, namáhání, tlak a mimořádné podmínky (stresory), v kontextu skutečných nebo představovaných ohrožení. Stresorů existuje celá řada, např. hluk, výkyvy teploty, vlhkosti, tlaku, konflikt, apod.

Klasická jóga zahrnuje množství technik a různých aspektů zdravého životního stylu, (např. konkrétní způsob stravování na rostlinné bázi, s nízkým obsahem nasycených tuků; adekvátní pohybový režim, aj.), které odpovídají nejmodernějším poznatkům o oxidačním stresu a acidobazické rovnováze.

Slovo „jóga“ pochází ze sanskrtského kořene slova „Judž“, což znamená „sjednotit“, „zharmonizovat“. Jógové techniky umožňují pronikat stále hlouběji do struktur osobnosti, teoreticky až k dosažení prožitku úplného „wellness“ stavu, který je již nestupňovatelný, v józe zvaný „purnam“, tj. stabilita, pravá moudrost.

Základním průnikem pojetí jógy a pojetí wellness je harmonizace a nacházení souladu v životě. Sémantický základ „well“ je v českém překladu nositelem řady významů, vždy veskrze pozitivních. Jeho protipólem je „ill“, v češtině představující něco škodlivého, chorého, zlého. „Ness“ v překladu znamená „výběžek“, v přeneseném smyslu „směr“, „sklon“.

„Lze říci, že sklony v charakteru směřují člověka buď směrem k „wellness“ nebo k „illness“. Lidé se během svého života mohou ocitat střídavě na různých bodech uvedeného kontinua a brát tuto skutečnost víceméně pasivně ve smyslu fráze „jednou jsi dole, jednou nahoře,“uvádí Prof. PaedDr. Milada KREJČÍ, CSc. z Vysoké školy tělesné výchovy a sportu PALESTRA.

Autory wellness je popisována skutečnost, že na základě určitých jevů vedoucích k „přepodstatnění“ osobnosti lze zažívat harmonický stav zdraví dlouhodobě, a dokonce je možné v něm zakotvit i trvale. Maslow nazývá toto „přepodstatnění“ seberealizací a zkoumá konkrétně souvislosti tohoto stavu se zdravím člověka. Dospívá k závěru, že lidé, kteří dosáhli tohoto stavu, mají dobré zdraví. Zároveň upozorňuje, že stav seberealizace nesouvisí ani s finančním zabezpečením, ani s civilizační úrovní jedince (jinými slovy seberealizaci si nelze „pořídit“, „koupit“), ale pouze s osobním motivačním úsilím k pozitivní změně, k humánní přeměně (Maslow 1987).

„Z definice wellness vyplývá jasná provázanost se zdravím člověka a s kvalitou jeho žití. Z toho vyplývá, že za wellness aktivity, a wellness procedury lze považovat pouze ty, které rozvíjejí zdraví jedince, skupin, a které podporují realizaci plného potenciálu člověka. S wellness životním stylem souvisí umírněnost, střídmost, výběrovost a osobní disciplína, od přijímání potravy až k přijímání informací,“ upozorňuje Prof. PaedDr. Milada KREJČÍ, CSc. z Vysoké školy tělesné výchovy a sportu PALESTRA.

Celkové zvýšení kvality života prostřednictvím jógového tréninku (tzv. sádhany), vede ke stavu wellness, a tak je v současnosti jóga ve wellness hojně využívána.
Systém „Jóga v denním životě“ je unikátní dále tím rozvíjí lidský potenciál zdraví systematicky od jednoduchých cvičebních celků, až po nejnáročnější tréninkové techniky, a že obsahuje metodicky propracované speciální publikace autora Paramhans svámíhoMahéšvaránandy pro občany se specifickými potřebami, jako jsou diabetici, kardiaci, osoby s problémy pohybového aparátu.

V bibliometrické analýze výzkumu jógy ve světě v letech 2007-2014 autoři Büssingm Michalsen, Khalsa, et al., uvádějí následující hlavní kategorie randomizovaných klinických studií:

Jóga a duševní zdraví
Deprese. Autoři dokladují relevantní publikace o vlivu jógy na depresi, zejména popisují pozitivní vliv jógového dýchání na stavy deprese.
Únava. Pozitivní účinky jógové intervence na snížení únavy byly v analyzovaných studiích prokázány u zdravých osob, stejně jako u pacientů s rakovinou, roztroušenou sklerózou, diabetem, chronickou pankreatitidou, fibromyalgií a astmatem.
Úzkost a úzkostné poruchy. Klinickými studiemi byly prokázány příznivé účinky jógového dýchání a meditační terapie na snižování úzkosti a úzkostných stavů.
Stres. Zde byly také opakovaně prokázány velmi prospěšné účinky jógových intervencí. Bylo prokázáno, že jóga snižuje stres v následujících aspektech - strach, úzkost, poruchy spánku, a smutek. Autoři popisují úspěšné jógové intervence různé časové délky, od jednoho týdne do šesti měsíců.

Jóga a tělesná zdatnost
Tělesná zdatnost. V analyzovaných studiích o vlivu jógy na tělesnou zdatnost byly uvedeny signifikantní pozitivní změny v úrovni kondičních parametrů, v chůzi, rovnováze, flexibilitě těla, zvýšení svalové síly a v úbytku hmotnosti. Zlepšení kondice a zlepšení fyzických funkcí mělo následně pozitivní vliv na zvýšení funkčních schopností a vlastní autonomie u dospělých. Sebeúcta a sebedůvěra vzrostla během jógových kurzů a jejich pravidelné navštěvování vedlo ke zlepšení sociálních kompetencí a společenského zapojení.
Aktivace sympatiku/parasympatiku. Bylo analyzováno 42 studií o účincích jógy na aktivaci sympatiku/parasympatiku a kardiovagální funkce. Většina studií uvedla, že jógový trénink podporuje snížení sympatické aktivace, zvýšení kardiovagální funkce, a vede k posunu v autonomně nervové bilanci z dominance sympatické do parasympatické.
Kardiovaskulární vytrvalost. Autory interpretované výzkumné studie uvádějí zlepšení signifikance ve všeobecné kardiovaskulární vytrvalosti u mladých dospělých, kterým se dostalo různé délky odborné jógové přípravy (měsíců až let). Výsledky zahrnovaly sledování VO2max, pracovního výkonu, anaerobního prahu a sledování hladiny krevního laktátu.

Jóga a kardiopulmonální kondice
Krevní tlak a hypertenze. Autoři dokladují analýzy 37 studií zkoumajících účinky jógových technik na krevní tlak a hypertenzi ve smyslu snížení systolického a/nebo diastolického tlaku.
Plicní funkce. Autoři na základě rozboru randomizovaných studií vyhodnotili pozitivní účinky jógových technik na funkci plic nejen u zdravých dobrovolníků, ale také u pacientů s chronickou bronchitidou a astmatem. Studie vykazují zlepšení různých parametrů funkce plic na základě praxe dechových regulačních technik, ve specifických polohách a s použitím relaxačních technik. Jako velmi hodnotné byly v doložených analýzách posuzovány dechové regulační postupy pro lidi s astmatem.

Jóga a metabolicko/endokrinní kondice
Regulace glukózy. Pozitivní účinky jógové intervence se zaměřením na hluboké stavy uvolnění byly prokázány v 25 analyzovaných studiích.
Příznaky menopauzy. Jógové intervenční programy působí blahodárně na eliminaci nepříjemných projevů menopauzy.

Jóga a muskoskeletální kondice
Muskoskeletální funkce a bolest. Byly prokázány pozitivní účinky jógy na muskoskeletální funkce ústup chronické bolesti související s postižením. Byly analyzovány signifikantně lepší účinky ve prospěch aplikace jógy v komparaci se standardní péčí, s terapeutickým cvičením, s léčbou dotykem a manipulací a bez zásahu.
Recenzované studie zahrnovaly uplatnění jógy pro léčbu bolesti zad, revmatické artritidy, bolesti hlavy a migrény - ve všech těchto studiích byly hlášeny pozitivní vlivy intervencí jógy. Pokud jde o chronickou bolest zad, studie ukazují, že jóga byla účinnější než standartní zákroky, včetně obvyklé péče nebo konvenční terapeutická cvičení.

Jóga a specifické nemoci
Rakovina, epilepsie, aj. Analyzované publikované studie dokládají, že soubory participantů v jógové intervenci vykazovaly signifikantně vyšší zlepšení duševního zdraví v porovnání se soubory participantů absolvujících podpůrnou terapii, a to zejména ve faktorech snížení úzkosti, deprese a stresu.

Text nevyjadřuje názor redakce